Eren chot (Erenhot)
Eren chot, též Eren (Erén), Erlian (mongolsky „pestré město“, Eriyen hota, Erén chot, ) je město a městský okres v ajmagu Šilijn gol v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, které se nachází v poušti Gobi podél čínsko-mongolské hranice, naproti mongolskému městu Zamyn-Üüd. Žije zde 74 197 obyvatel (sčítání lidu 2010) a nadmořská výška je 966 metrů.
Město se nachází v málo zalidněné krajině a význam je spojen s důležitou dopravní spojnicí mezi lidnatou pobřežní Čínou (Pekingem) a hlavním městem Mongolska, potažmo pokračující do Moskvy. V roce 1820 byla zřízena poštovní stanice I-lin (伊林). V roce 1899 tažena telefonní linka z Čang-ťia-kchou do Urgy (Ulánbátar) a zřízena byla i telegrafní stanice Erlian (二连).
Na začátku roku 1956 byla otevřena železniční stanice Eren (Erlian) na transmongolské magistrále. V roce 1957 byla do té doby vesnice Eren povýšena na chošún, korouhev podřízený přímo ajmagu (do názvu přibylo mongolské chot, tj. město) a v roce 1966 na městský chošún. V letech 1969–1980 převedeno z ajmagu Šilijn gol do Uláncabu. Město mělo v 90. letech okolo 10 000 obyvatel a následně se ještě dále rozšířilo až k téměř 100 000 obyvatelům díky nedalekému solnému jezeru.
Město se nachází v málo zalidněné krajině a význam je spojen s důležitou dopravní spojnicí mezi lidnatou pobřežní Čínou (Pekingem) a hlavním městem Mongolska, potažmo pokračující do Moskvy. V roce 1820 byla zřízena poštovní stanice I-lin (伊林). V roce 1899 tažena telefonní linka z Čang-ťia-kchou do Urgy (Ulánbátar) a zřízena byla i telegrafní stanice Erlian (二连).
Na začátku roku 1956 byla otevřena železniční stanice Eren (Erlian) na transmongolské magistrále. V roce 1957 byla do té doby vesnice Eren povýšena na chošún, korouhev podřízený přímo ajmagu (do názvu přibylo mongolské chot, tj. město) a v roce 1966 na městský chošún. V letech 1969–1980 převedeno z ajmagu Šilijn gol do Uláncabu. Město mělo v 90. letech okolo 10 000 obyvatel a následně se ještě dále rozšířilo až k téměř 100 000 obyvatelům díky nedalekému solnému jezeru.
Mapa - Eren chot (Erenhot)
Mapa
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
UG | Ujgurština (Uighur language) |
ZA | Čuangština (Zhuang language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |